Odpuštění
Často si myslíme, že odpustit někomu znamená udělat laskavost tomu, kdo nám ublížil. Ve skutečnosti, jak vysvětlím v článku, je to služba, kterou dlužíme sami sobě. Nejde o počin zapomenout, ale o to co nám ublížilo nám dál nebrání v rozvoji a odměnou je pro nás klid na duši. Od-PUSTIT to je základní kámen svobody. Pokud neustále oživujeme staré křivdy, budujeme si v sobě peklo, zůstáváme v hořkosti a izolaci, což má za následek disharmonii vitální síly a tím pádem úpadek v nemoc ať duševní nebo fyzickou ať dříve či později.
Situace která nám ublížila, ať už křivda, ponížení, rozchod, nevěra apod., která v nás spustila vlnu nepěkných emocí nám něco vzala, ale také nás něco naučila a hlavně nám řekla vše o nás, v závěru pokud člověk chce, vidí ten veliký dar kterého se mu dostalo a možnost k růstu a vyléčení. Pokud ale v sobě dál živíme hněv a zášť, jsme to my, kdo pije ten jed, nikoliv ten koho chceme otrávit. Naše minulost nás formuje, ale nedefinuje. Odpuštění je jedna z nejtěžších disciplín v životě. Kolikrát jsem na terapiích slyšela tohle mu nikdy neodpustím, taky proč! Odpuštění je cesta k vnitřnímu klidu, abychom se přestali cítit jako oběť . Skvěle o tom píše C. Tipping v knize Radikální odpuštění ze které čerpám.
Proč je odpuštění darem pro vás?
V prvé řadě nejde o to někomu udělat laskavost, ale jde o vás. To, co vás většinou brzdí v odpuštění je ego. Ego v hlavě hlásá "přece mu to neodpustíš! Pěkně ať hrabe prstíčkem!" Víte, ten člověk co vám ublížil, o něho vůbec nejde. Nehledejte viníka. Jste to vy, kdo dostal šanci se uzdravit skrze odpuštění. Pracujte na tom, co to udělalo s vámi a vašemi emocemi. Pokud se pustíte do boje a pomsty, vše se vám vrátí i s úroky, protože energie fungují jako boomerang. Pokud zvolíte cestu "tohle ti nikdy neodpustím", dostáváte se na cestu spleti a nízkých vibrací, které rodí další zlo. Protože co živíš, to znásobuješ, vybírejte si proto své myšlenky pečlivě. Ten odpad pak živíte v sobě namísto toho, abyste ho vymetli pryč ven ze sebe. Pokud vám na zahradu zafouká hromada listí a začne plesnivět, rozhodně nebudete nadávat větru, ale vezmete hrábě a pěkně ho shrabete pryč na kompost, abyste si udrželi trávník čistý. S odpuštěním je to stejné. Dokud neodpustíte, jste to vy, kdo prohrál. Dobrovolně byste s sebou denně netahali dva metráky uhlí na zádech v korbě při každodenních činnostech ne? Tak proč s sebou taháte uvnitř sebe každý den zášť ?
Kazuistika
Žena, jménem třeba Jana, která měla pocit, že ji v dětství otec nemiloval a později se smířila s tím, že to možná ani neumí, ale trápilo jí to. Když měla prvního manžela a sním děti, viděla, jak si její otec s vnoučaty rozumí a dává jim lásku. Zvláštní pocit. Takže je chyba v ní? Cítila se nemilovaná už jako dítě, a později i muži. Její první manželství skončilo rozvodem, bylo plné nevěr. Druhé manželství se nacházelo v krizi dost podobné té první. Proč? Jana měla manžela Karla. Oba tedy měli děti z prvního manželství. Karel svoji dceru miloval víc než Janu. Nepřeháněla Jana? Zdálo se jí, že miluje svoji dceru víc, začaly neshody, stejně jako její otec miloval svá vnoučata víc než ji. Karel s Janou si prošli krizí a chtěla se rozvést, spousty hádek a neporozumění.... Dokud nepřišla na to, že... Co když ji manžel zrcadlí její vztah s otcem. Začala se dívat na jejich krizi jinak. Co když si má Jana uzdravit svoje emoce z dětství? Viděla až nápadnou podobnost příběhů jen se měnili herci, první manžel otec druhý manžel vnoučata... Janě začaly na povrch vyplouvat potlačené emoce z nevědomí a pasovat se do nynějšího života, protože byly neuzdravené. Ovlivňovaly její život i po tolika letech. Její bratr to viděl jinak, tvůj otec tě měl a má rád. Janin první manžel ji podvedl a druhý víc miloval svou dceru a Jany otec ji neměl rád. Společný jmenovatel? Nemilovaná není dost pro muže a méněcenná. Tyto emoce ona dobře znala z dětství. Začalo jí být nápadné že se ty vzorce opakují jen se mění herci. Cítila se, že není pro muže dost a cítila se nemilovaná. To byla její bolest, která projektovala jinou realitu a ničila vztahy. Zajímavý úhel pohledu. Z pohledu duší ji její první i druhý manžel milovali s přesahem, protože se tyto duše kdysi už dohodly, že si zahrají tohle divadlo a tím se Jana uzdraví, kdo by riskoval že ji ztratí než ten kdo ji miluje doopravdy? A když to nešlo s prvním manželem, tak se přidal druhý a takhle by to šlo až do nekonečna, ty situace vyvstávají v životě do té doby, dokud je nepochopíme. Až je pochopíme, zmizí a výsledkem je uzdravení a tím jiná realita. Jana započala proces odpuštění a její vztah s Karlem se změnil, změnila se vibrace díky uzdraveným emocím z dětství. Vztah se natolik zlepšil, že se nerozvedli a pocity které chovala uvnitř sebe se rozpustily jako pára nad hrncem, a to proto, že uzdravila své emoce (trauma). Vždycky platí, že okolí je naše zrcadlo. Co vidíme venku a irituje nás na druhých, je naše. Je zajímavé se na nevěru, pocit nemilovanosti, narcismus a podobné emoce které nás štvou v okolí podívat z jiného uhlu pohledu a přiznat si, (což je to nejtěžší) jestli tu situaci tu emoci kterou ve mě druhý člověk vyvolává neznám z dřívějška, že jestli, pokud (nejčastěji) dochází k nevěře, a žena se cítí ponížena nemilovaná vlastně že není dost pro muže, jestli ji tento vzor neukázal její otec, kdy se takhle cítila. Ano, nevěra není hezká věc, ale když opomeneme co se stalo, ptejme se jakou emoci to v nás vyvolalo. (většinou u holek je to otec a na opak). Totiž že vztahy nám vždycky nastavují zrcadlo k tomu, jak uzdravit sám sebe skrze naše traumata. Vždy je v tom kus nevyřešeného dětství, protože nikdo nás neučil emoční inteligenci a jak komunikovat. Jsou to pouze naučené modely z domova.
To, že jste odpustili poznáte na svém vnitřním klidu, bez zášti, nenávisti a díváte se na tu situaci zpětně s láskou.
Sílu k odpuštění a sílu chtít odpustit mohou pomoci nastartovat i homeopatika:
1. Nitricum acidum - pokud cítíte hlubokou nenávist a zášť a máte pocit, že vám bylo ublíženo tak moc, že už to ani nejde zvrátit. Neodkážete na křivdu zapomenout a je tam takové to "Nikdy ti to nezapomenu! Nikdy!"
2. Staphysagria - kdy neschopnost odpustit pramení ze spolknutí situace, nemohli jste v dané situaci reagovat. Je zde velké potlačení. Typické, kdy se žena trápí, protože děti byly malé nebo ženy násilníků atd. Člověk uvnitř vře, ale navenek působí klidně až smutně. Je zde velké ponížení a nemožnost se bránit.
3. Natrium muriaticum - jsou tu staré rány. Neustále se v mysli vracíte ke starým křivdám. Vše je sluncem zalité, ale pak vidíte maličkost, která vám připomene onu událost a vrátíte se v čase jako by se to stalo dneska a okolí jen nevěřícně kouká, jako že to už máte přece za sebou, ale rána je živá jako by to bylo včera přitom je to už dvacet let. Odpuštění brání strach, že když budu situaci rozebírat znova, způsobí mi to onu bolest tak to radši dělat nebudu.
4. Magnesia carbonica - lék pro lidi, kteří mají pocit odstřižení. Mají pocit že jsou na všechno sami a často se spojuje s rodinnými vztahy. Chybí jim přijetí, které by si zasloužili.